Stovky mil, jó stovky mil...

De facto B-seriál Světových pohárů pro seniory, juniory a mládež, úžasná možnost závodit na OPA – cupech ve světové konkurenci vynikajících běžců a běžkyň. V luftu visí velký otazník, zda umíme v současnosti připravit mladé sportovce na nejvyšší úrovni, stále věříme, že se u nás rodí talentovaní a pracovití lyžaři a pokud chytne běh na lyžích nový luft, odpověď zní optimisticky.

Les Brassus, neuvěřitelná porce kilometrů pro přesun z Jeseníku do Francie, kdyby legendární Waldemar Matuška tušil ve svém hitu, jak ty míle cesty do hloubi nocí bolí a ubíjí sportovcovo tělo po vydané energii v závodech. FENIX SKI TEAM ve spolupráci s Gymnáziem se sportovními třídami vyslal do předposledního dílu seriálu OPA cupu 4 zástupce, kvarteto Kozlovský-Žalčík-Strouhal-Byrtusová dostalo reprezentační pozvánku a jalo se ukázat něco ze svého umění.

Francouzské středisko – kdysi slavné místo pořádání Světových pohárů – přivítalo vlnu běžců v takřka letních podmínkách, sníh dostal pořádně na frak a snaha pořadatelů uvést trať do normálu vyšla vniveč. Do půli lýtek hrabanka odsoudila skatové počínání na samou hranici regulérnosti, papírové váhy si mnuly ruce, silovější typy neměly ni žádnou šanci, však pro všechny stejné a historie se už tázati nebude.

V nabité konkurenci juniorů se na 18. místo ještě protáhl Vladimír Kozlovský, však žehral na nesehranost techniky pohybu i nestandartní slabý pocit, hold forma byla vzdálena. 27. příčkou se chlubit nebude Kim Žalčík, jediné co ho ctilo, byla bojovnost a chuť se poprat s nepřízní. To ve štíhlé linii vyběhnuvší Jolanta Byrtusová se pohybovala brouzdající sněhovou kaší jako úhoř v horské bystřině a jen pád ve sjezdu ji připravil o TOP 10, avšak 15. místo patřilo rozhodně k výborné vizitce této nové akvizici Gymnázia, kam zasadila svoji studijní budoucnost. Svůj dynamit v rukou i nohou vystřílel Jakub Strouhal do prvních metrů tratě, pak se doslova utopil v marné snaze ukázat svoji sílu, 46. místo je toho důkazem.

Druhého dne se přeci jenom počasí smilovalo a celý areál zazimovalo, což dávalo zelenou férovosti závodění.

S urputným odhodlání do stíhačky v klasice na 15 km se pustili oba naši reprezentanti FENIXU a svým 10. resp. 11. časem se posunuli na přeci jenom příznivější pozice, Vlado 13. a Kim 21. Potěšil především houževnatý dojem jejich projevu a i fakt, že ostatní naše závodníky nechali daleko za sebou.

Mladí startovali v neděli ve smíšených štafetách. Jakub ve své klasice na svém úseku předvedl podstatně lepší výkon a dotáhl team na 11. pozici. To naše Jola s nádechem zmaru sdělovala:“ tak jsem se cítila bezvadně, brala jsem to hopem a předbíhala, co se dalo, jen jsem si v hlavě stále říkala, ten sjezd zvládnu, není těžký a tak jsem tam do té zatáčky, kde jsem včera upadla, krásně najela a ještě krásněji se zase vyválela, není to k vzteku?“ Není Joly, je to jenom sport, ale kdybys napodobila Ledeckou, bylo by lépe……

Vysprchovat, protáhnout se, sníst kus žvanečku a hup do auta a znovu ty nekonečné míle dálnic a jas dálkových světel, prostupující celou noc do rozverného spaní, do Jeseníku ráno v 7.00 a ve škole zas budeme dutí jak bambus či vylovíme něco z unavené myslivny jak pan Tau z klobouku?

Však příště jedeme zas, tak nám držte palce.

zhor