Odva zasahuje

Tak zní název povídky, kterou napsala Lucie Kvitová z kvinty A. Velmi originálním způsobem zpracovala téma Udělej to úsporně. Zamyslela se nad tím, jak si koncepce minimalismu stále více nachází cestu do každodenního života mnoha lidí, jimž není lhostejné současné životní prostředí.

V krajském kole literární části soutěže Evropa ve škole za ni získala 2. místo. Moc gratulujeme a děkujeme Lucce za opětovnou vynikající reprezentaci naší školy.

Povídku si můžete přečíst níže, třeba vás bude inspirovat, abyste se taky přihlásili do soutěží v tvůrčím psaní.

Eva Knoppová

„Uctivě Vás zdravím, mé Veličenstvo, dovoluji si Vám předložit zprávu ze své cesty. Jsem velmi šťastný, že jsem zpět, ale zároveň mám neodbytný pocit, že jsem potřebný jinde. A nejen já. Jakmile si mou práci přečtete, poprosím Vás o audienci. Je to naléhavé, víc, než si všichni myslíme. Nyní se s dovolením vzdálím,“ plynule, tišším hlasem pronesl skřítek Odva.

Veličenstvo malé země zvané Purea vzalo rolku žlutého papíru do rukou, pomalu odkrývalo text psaný hnědou barvou a s vážností sobě vlastní se do něj ponořilo.

Zpráva z cesty

Autor: Odva

Datum uskutečnění cesty: 1. - 2. 9. 2021

Cíl cesty: Země, Evropa, Česká republika, Stará Červená Voda, čp. 222

Objekt zájmu: Dítě s recidivující nízkou saturací kyslíkem.

Úkol: Vyhledání dítěte, zlepšení jeho stavu, analýza životních podmínek, vyhodnocení příčin, jejich trvalé odstranění, návrat.

Pro tento úkol není na světě lepšího skřítka, pomyslelo si veličenstvo. Má úžasnou vlastnost. Ostatně jako všichni skřítci z Purei, jen každý jinou. Odva dýchá celým povrchem těla. Skřítek je vzrůstem malinký, měří přibližně jeden český loket. Jeho tělo hustě pokrývají vrásky. Odva dokáže vdechovat znečištěný vzduch, aniž by mu to ublížilo. Dokonce nasycený nebezpečnými chemikáliemi, jedy nejsou výjimkou. Vydechuje čistý kyslík. Když se ve vaší blízkosti objeví Odva, neuvidíte ho, ale ucítíte. Bude se vám krásně dýchat, mozek se rozjede na plné obrátky, únava se vytratí a síly se obnoví v takové míře, že budete chtít běhat, skákat, létat.

1. 9. 2021

Jsem na místě.

Nepozorovaně stojím před domem. Nacházím se v okrajové části malé vesnice s 640 obyvateli. Dům je situován v bezprostřední blízkosti silnice. Kromě projíždějících vozidel je tu naprostý klid. Přesouvám se za dům. Zahrada je prostorná, shledávám dostatek stromů, keřů, bylin. Kvalita vzduchu velmi dobrá.

Přesouvám se do domu. Stáří domu odhaduji téměř na 100 let. Bíle vymalované stěny, podlaha je obložena keramickými dlaždicemi, u stěn skříně, na některých stěnách visí zrcadla. Na okenních parapetech pokojové rostliny se vzduchem čistící funkcí. Cítím vlhkost nasycenou pachem dřeva, minerálů, zeminy. Někde tu chybí izolace.

Slyším hlasy. Jeden je dětský a ten druhý patří starší ženě. Přepínám se do módu neviditelný NV a jdu za nimi.

Dítě, chlapec, téměř 3 roky, výška i hmotnost věku přiměřená, bez zřejmých vad či odchylek od normálu. Mluví, slovní zásoba dostatečná, srozumitelnost horší. Jedná se o objekt zájmu. Žena, 78 let, v přímém příbuzenském poměru. Chlapec kašle. Zhluboka se nadechnu a dlouze pomalu vydechuji. Kašel ustává.

Jsme v obývacím pokoji. Nové omítky, pár kusů nábytku, textilní sedačka, laminátová podlaha. Pod podlahou dřevěné desky, škvára, jílovitá půda. Pokoj bez izolace. Ten bude mým dočasným domovem. Cítím se zde nejvíc přímo napojen na vesmír. Stav baterie: 3 %, přepínám se do úsporného nabíjecího režimu ÚNR v módu NV.

Ach ty baterie, škoda, že v lidském světě nedokážeme fungovat stejně jako doma, povzdychne si veličenstvo. Země je sice součástí všeobjímajícího prostoru, ale ty lidské bezdrátové sítě a jejich frekvence účinně blokují možnost plného využití vesmírné energie. Její přenos vyžaduje obrovskou dávku soustředění a to není možné učinit jinak než dočasným vypnutím - usnutím. Spánek pro nás skřítky představuje regeneraci všech našich funkcí. Dobije se energetický systém, osvěží se všechny orgány a jsou odstraněny veškeré nepotřebné městky nasbírané během dne, které by mohly ohrozit skřítkovo jednání a chování. Skřítci totiž nemají pocity související s láskou, sympatií, nenávistí, odporem. Jsou korektní. Nemají pohlaví. Rozmnožují se přepnutím do dělícího módu. Příkaz k přepnutí vydávám já. Všechny důležité příkazy vydávám já. A kdo řídí mě? Vesmír.

2. 9. 2021

Je ráno. V domácnosti jsou 4 lidé. Muž středních let a jeho dcera. Chystají se opustit dům. Myjí se pitnou vodou, nanášejí na sebe chemické směsi, odpadní látky tělního metabolismu vylučují do toalety a splachují do kanalizačního systému pitnou vodou, muž inhaluje směs propylenglykolu, glycerínu a nikotinu, nesnídají, odjíždějí vozem s naftovým pohonem.

Po jejich odjezdu vstává žena středních let. Vykonává stejné činnosti jako ti dva, odjíždí vozidlem s benzínovým pohonem. Přichází starší žena a čeká, až se spící dítě, můj objekt, vzbudí.

Dům je vybaven světly s led žárovkami. Svítí v místnostech, ve kterých se nacházejí. Světla se zapínají a vypínají manuálně. Tepelnou pohodu zajišťuje plynový kondenzační kotel, ohřátá voda je distribuovaná potrubím do radiátorů v místnostech. Teplé radiátory ohřívají místnosti i stěny domu. Dochází k tepelným ztrátám skrz stropy, obvodové stěny, podlahy. Plyn, stejně jako elektřina je do domu přiveden.

Můj objekt zájmu se budí. Odpadní látky vylučuje do plastové nádoby. Pije pasterizované mléko z plastové láhve. Dívá se na televizi. Měřím jeho saturaci. 96 %. Lehce se nadechuji a výdechem osvěžím prostředí. Dítě stále sleduje televizi. Využívám jeho nečinnosti a zapínám mód skenování dětského těla. Mé oko vysílá paprsek světla, který prochází jednotlivými vrstvami a hledá problémy. Kontrola proběhla v pořádku. Dítě je zdravé. Přibližuji se k němu se záměrem zblízka si jej prohlédnout. Má růžovou kůži, světlé vlasy, skleněně lesklé oči. Dívám se do nich, analyzuji, ale funkce člověka na světě mi není známa.

Dítě se dožaduje telefonu, chce hrát hry, sledovat videa. Starší žena mu vysvětluje, že jej nemá, že musí počkat na maminku. Silně kašle. Zvrací. Je unavené. Saturace klesá. Dýchám. Přichází maminka, ženy se střídají v péči. Dítěti je ústy podána chemická tekutina. S telefonem v rukou leží na sedačce. Maminka dává denní prádlo do pračky, vyprané do sušičky. Spotřebiče se rozjíždějí. Domem otřásají vibrace, hluk a mikroplasty masivně vystřelují z filtrů do ovzduší. Zhluboka se nadechuji, pevné plastové částice o velikosti menší než půl milimetru mi způsobují problémy.

Urgentně žádám o funkční upgrade likvidace mikroplastů!

To snad ne! Není možné upgradovat Odvu na takovouto funkci! zlostní veličenstvo. Na to musím vytvořit nového skřítka. Odva si umí poradit pouze s plynnými látkami! Co se to na tom světě děje?

Něco se mnou není v pořádku. Domů přijíždí zbylí členové rodiny. Zapínají spotřebiče, připravují pokrmy vytažené z mrazící skříně. Plastové a papírové obaly vyhazují do komunálního odpadu. Po pozdním nutričně nevyváženém obědě plném sacharidů odpočívají. Všichni mají v rukou telefony. Hlavou mi blýskají frekvence, oči mi žhnou od všudypřítomného záření, póry vrásek mám ucpané mikroplasty. Blíží se kolaps.

Žádám o předčasný návrat! Hrozí mi totální zkáza!

Závěr: Zprávu dopisuji v domovině. Svůj úkol jsem nesplnil. Dočasně jsem pomohl. Příčiny obtíží objektu zájmu jsem neobjasnil.

„Promiňte, že Vás vyrušuji, mé Veličenstvo, ale Odva prosí o krátké slyšení,“ prorazila ticho asistentova věta. „Ano, samozřejmě, pozvi ho dál.“

Malý skřítek Odva předstupuje se skloněnou hlavou před Veličenstvo a omlouvá se, že nesplnil svůj úkol. Krátce shrnuje své poznatky z cesty a dodává: „Už znám funkci lidí na světě. Je to produkce a spotřeba. Bez ohledu na skutečnou potřebu je produkováno obrovské množství výrobků, energie a služeb, které jsou spotřebovávány jen zčásti. Zbytek tvoří odpad, který zahlcuje planetu. Znečištění odpady je nebezpečné, ale vysokou hrozbu představuje i jeho nehmotná varianta jako záření, signály bezdrátových přenosů o různých frekvencích, světelný smog. Způsob života lidí je pohodlný. Lidé neustále něco potřebují, aby se cítili, čím dál tím víc, komfortněji.

Lidský svět nutně potřebuje pomoc. My, skřítkové z Purei, jsme toho schopni. Co myslíte mé Veličenstvo?“

CRRR …. CRRR …. CRRR …. CRRR

Sedám si na postel. Co to bylo? Grean Deal v mém snu? Sjedu pohledem brášku, jestli je v pořádku. V klidu spí. Sen ukládám do paměti, na jeho analýzu teď nemám čas. Musím do školy…