Houstone, máme problém! Tým R.U.R. opět v USA

Po vítězství v březnovém republikovém finále FIRST LEGO League se tým R.U.R. po dlouhé době podíval do zahraničí, tentokrát do texaského Houstonu, kde jsme se zúčastnili celosvětového finále této robotické soutěže. Kromě soubojů se 107 nejlepšími FLL týmy světa měli členové týmu R.U.R. také příležitost si vyzkoušet, jak se žije za „velkou louží“, a to po dobu prodlouženého týdne od 17. do 26. 4. 2023.  

I když jsme na WF FLL žádnou trofej nevyhráli, jsme hrdí na výsledek doplňkové soutěže s předem neznámým úkolem, ve které jsme skončili mezi nejlepšími osmi. Přivezli jsme si velké zkušenosti a zážitky, které nám zůstanou v paměti celý život. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří nás podpořili a díky nimž jsme se na tuto úžasnou cestu mohli vydat: Olomouckému kraji, městu Jeseník, firmám ŠKODA AUTO a.s., Fenix Group a.s., SteelPro4, Gastro Mach, Robothub, Chytrá pěna, Priessnitzovým léčebným lázním a.s., Gymnáziu Jeseník, rodičům a všem dalším příznivcům. A také členům české a slovenské komunity, kteří si na nás v Houstonu našli čas. Děkujeme!

Magda Dostálová 

A jaké jsou zážitky členů týmu?

Po pětadvaceti hodinách cestování nás čekala ještě zdlouhavá cesta na ubytování, a tak jsme dostali první možnost, sice jen přes okno auta, zahlédnout „betonovou džungli“, kde se mezi mrakodrapy nacházelo i Kongresové centrum George R. Browna, místo konání letošního světového finále soutěže FIRST LEGO League. Současně zde probíhala také finále dalších dvou robotických soutěží organizovaných americkou FIRST, takže se uvnitř budovy nacházelo neuvěřitelných padesát tisíc lidí a několik tisíc robotů. Na rozdíl od národního kola FLL jsme zde měli i svůj stánek, kde jsme prezentovali naši krásnou zemi, Olomoucký kraj i město Jeseník ostatním 107 týmům z 59 zemí. Pobavily nás situace, kdy jsme museli vysvětlovat, že nejsme z Francie, neumíme rusky a že moře je od nás vzdálené stovky kilometrů. Drobné nepřesnosti v geografii však neubraly na faktu, že všichni lidé byli velmi milí a rádi si poslechli příběhy o vzniku českého slova „robot“ nebo ochutnali jesenické lázeňské oplatky.

Během pobytu jsme navštívili Brazos State Park, krásnou přírodní rezervaci s aligátory, koupali jsme se v Mexickém zálivu v Galvestonu, navštívili jsme Johnsonovo vesmírné středisko a samozřejmě jsme utratili spoustu dolarů za sladkosti a suvenýry. Jedním z velkých zážitků pro nás bylo pozvání na grilovačku u rodilého Slováka, který se nám ozval po kontaktování místní komunity Čechů a Slováků. Nejenže nám poradil, jaká místa navštívit, ale také se na nás přišel i se synem podívat na soutěž.

I když jsme žádnou trofej nezískali, přivezli jsme si zkušenosti a zážitky, které nám zůstanou dlouho v paměti: když jsme pozorovali, jak se na tahači stěhoval celý rodinný dům, nebo když nám uletělo letadlo z Londýna do Prahy. Rád bych poděkoval nejen našim trenérům a celému týmu za veškeré úsilí, ale také sponzorům, bez nichž by tato výprava nebyla možná. Děkuji Vám a těším se na další sezónu!

Alexandr Steiger

Čím bych tak začal – celý pobyt v Americe jsem si neskutečně užil. Jak partou lidí, se kterou jsem tam byl, tak i místem, kde jsme byli, a tím, co jsme zažili. Bylo to pro mě deset dnů plných věcí, které jsem dělal poprvé a které už možná nikdy nebudu moct zopakovat. Můj seznam věcí, které jsem dělal poprvé, začíná už cestou do Ameriky, neboť jsem poprvé ve svém životě letěl letadlem. Dále to samozřejmě pokračuje prvními kroky na americké půdě, prvními dojmy z osmiproudových dálnic a aut, které jsou dvakrát větší než u nás. A to jsme se ještě ani nedostali na naše ubytování. Cestou jsem ještě stihl z dálnice zahlédnout Downtown v Houstonu, a tedy i první mrakodrapy. Plný nových a pro mě nepochopitelných zážitků uléhám ve sdílené ložnici alias obýváku na svou půlku nafukovací matrace a nemůžu se dočkat dalšího dne. No, ale jelikož tímto tempem bychom tu byli dlouho, zkrátím to do pár vět. Celé čtyři dny soutěže pro mě byly jedna velká zkušenost. Ať už překonávání jazykové bariéry, tak skvělá atmosféra celého festivalu. Tolik lidí různých národností jsem opravdu nikdy nikde neviděl. A jsem opravdu rád, že jsem to mohl zažít. Bylo to pro mě opravdu něco, na co nikdy nezapomenu a budu na to vždy rád vzpomínat. A program mimo soutěž byl taky geniální. I když Amerika a její styl života není pro mě, kluka z vesnice, vůbec můj šálek kávy, i tak jsem si každý okamžik užíval, jak jen jsem mohl. Kde v Česku se můžete po obchodě projet v samojezdícím nákupním vozíku, nebo kde si dáte pravý nefalšovaný americký burger? Je toho hromada, co se dá dělat prostě jenom v Americe a nikde jinde. Už ale nebudu dále zdržovat. Je pekelně těžké vybrat z těch stovek zážitků ty nejdůležitější. Zkrátka a dobře, díky vám všem, co jste tam se mnou byli, hlavně tedy učitelům. A také velké díky všem sponzorům a příznivcům, protože bez nich by se nic z toho všeho nemohlo nikdy stát.

Jonáš Worm

Cesta do Spojených států byla velmi zajímavá. Vše, na co jsme zvyklí u nás v Evropě, se v USA kompletně mění – od drobností jako slané máslo a sladká šunka až po kompletně jiný způsob hromadné dopravy. Vše je zde větší. Normální auta mají osm míst, silnice osm pruhů, mrakodrapy jsou vyšší než cokoli, co jsem kdy v Evropě viděl. Během soutěžních dnů jsme potkali lidi z celého světa, dozvěděli jsme se o různých nových technologiích a zasoutěžili si na nejvyšší světové úrovni.

Samozřejmě nesměla chybět návštěva Johnsonova vesmírného centra, kde jsme viděli na vlastní oči raketoplány a dozvěděli jsme se mnoho o historii dobývání vesmíru. Také jsme jeli na pláž k Mexickému zálivu, přesněji na ostrov Galveston, a vykoupali jsme se v teplém moři. Celá cesta do USA byla jedinečný zážitek, který by měl každý prožít alespoň jednou za život.

Mimo soutěž FIRST LEGO League se v rámci festivalu FIRST Championship uskutečnilo i mistrovství dvou dalších robotických soutěží. V první z nich – FIRST TECH Challenge – má každý tým za úkol postavit robota, který už není z Lega a je mnohem větší. Robot pak hraje společně se třemi dalšími roboty a má za úkol nasazovat barevné kužely na tyčky. Mohli jsme se tak pokochat něčím složitějším. Druhou soutěží je FIRST ROBOTIC Competition, která nám doslova vzala dech. Koukali jsme s pusou dokořán na rychlý děj na soutěžním poli. Roboti, kteří se navzájem předháněli a balancovali spolu na vratkých plošinách, nás společně s velikostí soutěžní haly opravdu ohromili. Na takový zážitek jen tak nezapomeneme.

Lukáš Drochýtek a Vojtěch Gryga

Náš desetidenní pobyt v Americe bylo to, co si každý středoškolák jen představuje. V pondělí 17. dubna 2023 jsme nasedli v Londýně na letadlo a frčeli jsme až do Houstonu v Texasu. Cesta byla dlouhá, ale jelikož nás byla velká parta, dokázali jsme se dobře zabavit a čas přímo letěl. Po příletu jsme si zajeli autobusem do půjčovny pro naše nová auta, která nebyla vůbec špatná. Ten den jsme přijeli na naše ubytování až kolem deváté hodiny večerní a někteří z nás odpadli okamžitě po příjezdu. Další den ráno jsme se vzbudili unavení, ale hned nás čekal program. Jeli jsme se totiž podívat do nedalekého přírodního parku, kde žijí aligátoři. Na první den určitě zajímavý start, ale to hlavní nás teprve čekalo.

Další den jsme se konečně šli podívat do budovy kongresového centra, kde budeme soutěžit. Při vstupu nás ohromilo, jak je FIRST vlastně velká organizace a soutěž. Našli jsme si naši „pit area“ a začali chystat stánek, který jsme si přivezli s sebou. Poté jsme si ještě jeli prohlédnout město.

Druhý den jsme vstávali brzy jako do školy. Museli jsme totiž být na soutěži už v sedm hodin ráno, protože nás čekaly testovací jízdy a náš soutěžní blok (složený ze tří disciplín soutěže). Tento den vidím před očima jako perfektní, protože se nám vše povedlo úplně skvěle. Řekl bych, že jsme ten den před porotou přímo zazářili, a i proto jsme večer dostali odměnu v podobě návštěvy restaurace Hobbit Café.

Ráno dalšího dne jsme opět vstávali časně, protože nás čekaly ostré jízdy Robotgame. Z mého pohledu jsme udělali vše, co bylo v našich silách, ale perfektní to bohužel nebylo.

Sobota ráno byl den, kdy jsme vstávali, jak už jiné dny napovídají, také brzo. Ale tento den byl od ostatních odlišný v tom, že nás čekala neznámá soutěžní výzva připravená jen a jen pro tento den: s partnerským týmem sesbírejte věci na stole, a pak je vystřelte do středu. Vskutku nám to šlo, v prvním kole jsme s týmem z Kalifornie zajeli celých 0 bodů, ale i navzdory našemu výsledku jsme postoupili do dalšího kola a již jsme se nenechali zahanbit. Nakonec jsme skončili v TOP 8.

Zmoženi soutěžením jsme pak šli na vyhlášení nejlepších týmů a odjížděli na ubytování s dobrým pocitem. V neděli a v pondělí jsme cestovali po okolí Houstonu a mentálně se připravovali na to, že budeme muset zase zpět domů. V úterý jsme nasedli na letadlo a zbytek už znáte. Tedy až na malou drobnost, kdy nám v Londýně uletělo letadlo do Prahy a museli jsme letět do Vídně.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem učitelům, sponzorům, rodičům, dárcům a robotům, že to s námi vydrželi a pomohli splnit náš sen dostat se do Ameriky.

Adrien Stojčev