Březnové kouzlo Londýna

Jelikož cesta do Spojeného království nějakou dobu zabere, první den naší výpravy jsme strávili na palubě autobusu, který nás přes Eurotunel dopravil až na ostrov Velká Británie. Po příjezdu do Folkestone jsme se vydali severozápadním směrem do Londýna, kde jsme se nejprve prošli parkem ve čtvrti Greenwich. V parku se nalézá známá královská observatoř a prochází tudy nultý poledník, který jsme společně překročili.

Poté jsme se svezli lodí po řece Temži kolem Isle of Dogs až k mostu Tower Bridge. Navštívili jsme londýnský hrad Tower of London, který za svou téměř tisíciletou historii sloužil jako královský hrad, pevnost, vězení, místo poprav a nyní je domovem korunovačních klenotů. Dále jsme se vydali na procházku čtvrtí City, kde jsme se podívali na památník velkého požáru Londýna a po rušných ulicích jsme se dostali až k monumentální St. Paul´s Cathedral. Vystoupali jsme na kopuli katedrály, odkud se naskýtá překrásný pohled na Londýn, a prohlédli jsme si i kryptu, ve které jsou pohřbeni mj. admirál Nelson nebo stavitel katedrály Christopher Wren. Později jsme přešli Millennium Bridge a podívali se ke galerii Tate Modern, odkud jsou pěkné výhledy na celé finanční centrum City. Lodí jsme přepluli zpět k autobusu a odjeli na ubytování, kde nás čekala výborná večeře. Po vydatném odpočinku a skvělé snídani jsme se vydali na výlet po jižním pobřeží Anglie. Nejprve autobusem na nejvyšší bod útesů Beachy Head, odkud jsme vyrazili na procházku podél moře po hraně křídových útesů, které spadají strmě dolů z výšky až 170 metrů, a otevřely se nám krásné výhledy na moře i na další křídové útvary na pobřeží. Došli jsme do Birling Gap, kde jsme sestoupili přímo k malebné mořské pláži. Odpoledne jsme navštívili přímořské letovisko Brighton. Zde jsme navštívili mořské akvárium Sea Life a prošli se městem, kde jsme obdivovali například i královský palác Royal Pavilion, a někteří z nás si stačili nakoupit i pár suvenýrů. Večer jsme se vrátili do hotelu Ramada Cobham a opět využili jeho pohostinnosti a chutných jídel až do rána. Po snídani a sbalení zavazadel nás čekala celodenní prohlídka Londýna. Metrem jsme se přesunuli do centra a během procházky jsme se podívali na sídlo krále Buckingham Palace, místo královských korunovací Westminster Abbey, vládní třídu Whitehall, náměstí Trafalgar Square s Národní galerií, pak jsme zamířili čtvrtí Soho na Piccadilly Circus se světelnými reklamami, do čínské čtvrti a na Leicester Square, kde jsme si nakoupili další suvenýry a společně absolvovali jízdu na obřím vyhlídkovém kole London Eye. V podvečer jsme se s Londýnem rozloučili, metrem přejeli k autobusu a odjeli jihovýchodním směrem ke kanálu La Manche, přes který jsme se Eurotunelem opět vrátili zpět vlakem do Francie. A pak už jsme se s našimi zkušenými řidiči vydali autobusem do samotného Jeseníku za našimi rodinami – to bylo šťastné setkání plné vzpomínání a vyprávění!

Tak třeba za Patrika: „Výlet do Anglie byl velice záživný, přenádherný a hlavně zábavný. Největším zážitkem pro mě byla pěší cesta z Beachy Head až do Birling Gap, opravdu jsem si ji užil. Na druhé místo bych asi posadil návštěvu hradu Tower of London. Zájezd se za mě celkově povedl, jelikož jsme neměli žádné potíže a počasí nám taky přálo.“

Kuba a Ondra se k němu přidali: „Nám se na zájezdu nejvíce líbila procházka po pobřeží Anglie.“

A na co bude vzpomínat Jakub: „Nezapomenu na běh tunelem pod Temží. Na utíkajícího havrana v Tower. Na to, jak za jednu platbu na záchodech prošlo deset lidí. A Majkl (náš průvodce zájezdu) je legenda.“

Matěj s ním souhlasil: „Nejvíc jsme si zapamatovali Michaela a jeho výklad. Také Eurotunel a nádherné pobřeží na samotném jihu Anglie.“

Barbora si výlet také pochvalovala: „V Londýně se mi opravdu líbilo celkově. Teď patří k mým nejoblíbenějším městům, protože tam nebylo tak špinavo, jak všichni říkali. Nejvíce mě zaujal Big Ben, protože se mi libí to pozlaceni. Jsem rada, že jsem si povahově sedla s většinou lidí. Obecně se mi to strašně moc líbilo.“

Klára nám to hezky shrnula: „Zájezd do Anglie se nám moc líbil, cesta sice byla chvílemi opravdu náročná, ale všichni jsme to zvládli, hlavně jsme se těšili, až budeme objevovat krásy Anglie. Program byl krásně vymyšlený a průvodce toho hodně věděl, takže jsme se dozvěděli i informace a doporučení, které na internetu nikde nenajdeme. Na samotné Anglii se nám moc líbily památky, příroda. Ale hlavně nás příjemně překvapilo, jak moc jsou obyvatelé Anglie přátelští. Děkujeme, že jsme měli možnost podívat se se školou do takové krásné země.“

Ivana Kalinová

Divadla v noci ožila

Pokud jste příznivci divadla a dramatu, možná jste si všimli, že v lehce odloženém termínu se v sobotu 29. března v jesenickém divadle odbyl další ročník celorepublikové akce Noc divadel. A protože divadlo má na našem gymnáziu už dlouholetou tradici, nemohli jsme chybět.

Studenti naší školy se předvedli v programu Noci divadel dvakrát, nejprve zahajovacím improvizačním výstupem Sousedská partička, který obstarali někteří členové DS Nezakopneš, a potom představením Božena v podání souboru Klubu poezie. Zatímco improvizační scénky v partičce diváky hlavně pobavily až rozjařily, při vystoupení členek Klubu poezie jako by v sále ani nikdo nedýchal. Dramatizace textů dopisů ze soukromé korespondence Boženy Němcové jako by byla oknem do duše této velké spisovatelky. Studentky, které se v Klubu poezie kromě divadla věnují i recitaci a interpretaci textů, předvedly opravdu skvělý a procítěný výkon a reakce z publika neskrývaly nadšení a velmi často i dojetí. Je vidět, že nadšení pro divadlo nese na gymnáziu své ovoce a další dramatické výkony našich studentů opět spíše humorného charakteru budete mít možnost si užít 12. dubna na jesenické Žatvě.  

Mgr. Michaela Janská

Souboj fyziků aneb Fyziklání 2025

Vážení žáci, rodiče, učitelé a přátelé školy,

ve dnech 13. a 14. února 2025 jsme se zúčastnili prestižní soutěže Fyziklání, která se konala v Praze. Naše škola měla tu čest být reprezentována hned třemi týmy – Bazingas, Hadroni a Nedopečené buchtičky, složenými z žáků různých ročníků. Pro mnoho z nás, kteří se soutěže účastnili poprvé, byla tato zkušenost skvělou příležitostí učit se od těch, kteří se této soutěže zúčastnili již loni. Díky nim jsme se mohli dozvědět spoustu cenných rad a tipů, jak na tuto náročnou soutěž.

Fyziklání je každoroční soutěž, která letos oslavila již svůj 19. ročník. Je určena pro stovky týmů složených z pěti středoškoláků, kteří během tří hodin počítají fyzikální úlohy. Neustále je k dispozici sedm úloh, a jakmile tým vyřeší jednu, okamžitě dostane novou. Za každou správně vyřešenou úlohu sbírá tým body. Nejlepší týmy vyhrávají věcné ceny a získávají nehynoucí slávu. Soutěž je povoleno řešit s pomocí tištěné literatury, jako jsou učebnice nebo matematicko-fyzikální tabulky, ale elektronická zařízení, jako jsou tablety nebo čtečky, jsou zakázány.

V den příjezdu jsme se ubytovali na hotelu a po náročné cestě jsme měli zasloužený odpočinek. Druhý den jsme se vydali na DEN S FYZIKOU, který nám umožnil nahlédnout do fascinujícího světa fyziky na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky (MatFyz). V rámci této akce byly otevřeny experimentální laboratoře a účastníci soutěže měli možnost zúčastnit se různých přednášek. My jsme si vybrali například přednášku o kvantové mechanice v biologických systémech a o tajemstvích Jupiterových měsíců. Dozvěděli jsme se opravdu hodně zajímavých věcí, které nás všechny velmi inspirovaly.

Celá soutěž byla pro nás velmi inspirující a motivující. Získali jsme cenné zkušenosti, poznali nové přístupy k řešení fyzikálních problémů a především jsme si užili spoustu zábavy. Fyziklání nám ukázalo, jak důležitá je týmová práce a jak je krásné učit se novým věcem, když je to zábavné a vzrušující.

Rádi bychom také poděkovali paní učitelce Honsové, která nás podporovala a vše skvěle zorganizovala, stejně jako panu učiteli Vodákovi, který nás doprovázel a pomáhal nám se všemi záležitostmi.

Ceníme si této zkušenosti a těšíme se na další ročník Fyziklání, kde se pokusíme být ještě lépe připraveni. Bylo to pro nás nezapomenutelné dobrodružství a už nyní se těšíme na to, co nám příští rok přinese.

S pozdravem,
studentka Sára Kofroňová, 3.C

Ha! Divadlo! HaDivadlo!

Úterý 4. března 2025 bylo dlouhodobě naplánováno pro třídy XA a 2B jako den vhodný pro exkurzi. Tentokrát padla volba na Brno. Skáčeme v ranních hodinách do přistaveného autobusu a vyrážíme směr jihomoravská metropole.

Naše první kroky vedly do Augustiniánského opatství při bazilice Nanebevzetí P. Marie na Starém Brně. Trojice zkušených průvodců se nás ujímá a s poutavým výkladem nás provází galerií, kde máme možnost prozkoumat refektář, klenotnici, dormitář i baziliku. Obdivujeme nejen umělecká díla a prostory, ale také informace o slavných lidech, kteří opatstvím prošli. Dech se nám tají u obrazu sv. Augustina od Rubense, v salonku G. J. Mendela, jenž tu byl opatem, či v nádherné knihovně, kde všímaví studenti objevili tajné dveře.Toto zastavení je zpestřeno i omylem spuštěným alarmem, který student v rámci svého bádání přehlédl.

Následoval přesun k další brněnské dominantě, a to ke kostelu sv. Jakuba s přilehlou kostnicí, kde jsme se dozvěděli, proč vznikaly a jak taková recyklace hrobových míst probíhá.

Kostel sv. Jakuba byl znovuotevřen pro veřejnost v roce 2024 po 3 letech oprav. A tady jsme se mnozí shodli, že se rekonstrukce více než podařila. Mohli jsme obdivovat velikost této sakrální stavby z kůru a pozorovat vitrážová okna, která byla nově vsazena už jen ve světlých barvách a dodala pozdně gotickému kostelu denní světlo, které se rozlévalo hlavní lodí a nádherně ozařovalo nejen oltář. Naše kroky pokračovaly do prostor monumentálních čtyřpatrových krovů kostela, kde naši studenti uhádli úplně přesně počet hřebíků potřebných k jejich sestavení, a tady vysoko na nás čekala velice moderní audiovizuální světelná show o dějinách Brna a kostela. Možná jsme ani chvílemi nedýchali, jak dobrodružnou výpravu do dějin jsme sledovali v 3D. Pan průvodce nás vzal i do věže se starobylými zvony, které jsme si mohli vlastnoručně rozeznít. Z vyhlídky v takřka 43 metrech jsme okukovali Brno z úplně nového úhlu. Nutno podotknout, že zde více než jeden student velice statečně bojoval s nástrahami hloubek, výšek, příkrých výstupů a hlavně sestupů a úplně všichni to zvládli!

Přišel zasloužený odpočinek v podobě osobního volna a znovunabytí sil na večerní představení v HaDivadle. Divadlo patří k malým scénám, kde mnoho z nás zažilo „poprvé“ vstup do hlediště skrze jeviště a již připravenou scénu. Večerní představení patřilo dramatickému zpracování jednoho z největších autobiografických románů 20. století, a to Sekyra od Ludvíka Vaculíka, který popisuje svědectví o hlubokých společenských proměnách v padesátých letech, osobní zodpovědnost, vztah k otci či hledání odpovědí na otázku „Jsem cizí, nebo domácí?“ V představení byly vyobrazeny mimo jiné i odkazy na jiné Vaculíkovy knihy a přiznávám, že mnoho podobenství bylo z kategorie pro náročného diváka. Ale jak říká pan kolega Svoboda, nepochopení nevadí, nechte se unášet pocity a úvahami. Scéna, herci a jejich výkony byli grandiózní a ještě teď mi v uších zní Ludvíkův hlas. Hra měla premiéru 1. března 2025.

Naše putování bylo u konce jen zdánlivě. Ještě nás čekala strastiplná cesta domů autobusem, u kterého se záhy projevila závada, a tak jsme z Brna do Jeseníku jeli necelých 6 hodin. Uff, nebylo to jednoduché pro nikoho z nás a tady a teď bych vám všem chtěla ještě jednou MOC PODĚKOVAT za trpělivost, pochopení a sounáležitost, kterou jste projevili. Tato pomyslná tečka určitě vešla do dějin našich tříd.

Obrovské díky patří také kolegovi Tomáši Svobodovi, který celou exkurzi pro nás zorganizoval a doprovázel celý den svými postřehy, nejen historickými.

Mia Suchá