Deutsch? Ja.

Na začátku února se sešli vítězové školních kol soutěže v němčině z Gymnázia, Jeseník a HŠVPaOA, aby porovnali své jazykové dovednosti v okresním kole.

Poslech, práci s textem, popis obrázku a konverzaci nejlépe zvládly Anna Baťová z EA (1. místo), Michaela Baránková ze 3C (2. místo) a Bonu Šachidi z QA (3. místo). Prvním dvěma budeme přát hodně štěstí v březnu na krajském kole v Olomouci.

Děkujeme všem zúčastněným za příjemně strávené dopoledne a Středisku volného času DUHA Jeseník za finanční a organizační podporu.

Účast na soutěžích určitě může motivovat k lepším výkonům. A co teprve, když se někdo chystá strávit v Německu celý rok! Již zmíněná Anna Baťová a její spolužačka Kateřina Kolbová by chtěly vypilovat svou němčinu k dokonalosti na Max Reger Gymnasium v bavorském Ambergu. Jejich přihlášky už byly odeslány. Držíme palce!

Středa 19. února 2025

Lze zkrotit 68-hlavou saň, která mluví pěti jazyky?

Jde to, i když je to někdy hodně náročné. O tom se přesvědčili studenti a učitelky jesenického gymnázia, když v týdnu od 8. 2. – 15. 2. hostili španělské a italské studenty v rámci projektu Erasmus plus.

„68-hlavá saň“, tzn. skupina 68 studentů a učitelů, mluvila dohromady pěti jazyky (italsky, španělsky, katalánsky, česky a anglicky), a tak bylo někdy dost humorné to vše skloubit dohromady. Studenti z teplých krajin sem přijeli okouknout, jak vypadá sníh, a zažít zimní sporty. A to se opravdu podařilo. Lyžování, bruslení, zimní bobová dráha, koulování, procházka po visutém mostě v Dolní Moravě, koupačka ve venkovním i vnitřním bazénu ve Velkých Losinách. A to vše okořeněné návštěvou čokoládovny a lázní Jeseník.

Při odjezdu došlo i na slzičky, ale neloučíme se nadlouho. Naši studenti si na oplátku užijí moře a mořské aktivity ve městě Vic nedaleko Barcelony a na riviéře Amalfi v Itálii.

A už se moc těší.

Helena Tunysová, foto Mia Suchá

Středa 19. února 2025

Ohlasy terciánského lyžáku

Terciáni si letos užili parádní týden na Červenohorském sedle. V hodinách slohu pak kreativně na lyžařský kurz zavzpomínali, nechybí ani básničky. Svou tvořivost propojili s úpravou textu ve wordu. A výsledek? Posuďte sami.

Eva Knoppová

Lyžařský kurz

Na lyžák jsme jeli pátého ledna. Lyžařský kurz jsem si moc užil, jen mě bolely nohy únavou. Byli jsme na Červenohorském sedle celkem pět dní.

Každé ráno jsme s Víťou budili spolužáky okolo půl osmé. Zhruba v osm jsme šli na snídani, kde jsme snídali různé jídlo. A okolo devíti hodin jsme šli na svah. Na oběd jsme byli domluvení na dvanáct. Kolem půl druhé jsme šli znova na svah a asi ve čtyři jsme končili s lyžováním. Na večeři jsme šli zhruba o půl sedmé. Po večeři jsme hráli hry a povídali si. Každý večer jsme museli dodržet povinou večerku okolo desáté večer. Celý týden byla mlha, ale lyžovat se dalo. Hlavně, že se nikomu nic nestalo.

Lyžařský kurz mě naučil mnoha nových věcí a zkušeností. Byla sranda a zábava. Máme velké zážitky a vzpomínky.

David Mareček

Lyžařský kurz

Ráno brzo vstaneme

a oči si promneme,

na snídani rychle jdeme

a pak se teple oblečeme.

Boty, helma, rukavice,

na svah jedem bez hranice,

někdo snowboard, někdo lyže

začátečník zem však líže.

Na oběd si krokety dáme

a moc si na nich pochutnáme.

Po obědě rychle zas

na lanovku a na svah.

Mlha všude, cesta mizí,

lyžák nás však nezastaví,

někdo spadne, někdo letí,

hlavně, že jsme plní štěstí.

Večer v pokoji je živo,

bazén, sranda, všude libo,

jídlo bylo velmi dobré,

na výběr toho bylo hodně.

Lyžák je fakt topka roku,

s kámoškami smích až k boku,

všichni se na další den těší,

lyžák letí, už to končí.

Leontýna Ambrozy, Tea Suchomelová

Ohlasy z lyžařského kurzu

V tercii jsme se zúčastnili lyžařského kurzu na Červenohorském sedle, kde jsme si užili zimní radovánky.

Každé ráno jsme začínali snídaní, po které jsme vyrazili na svah. Většina z nás lyžovala, ale někteří se učili jezdit na snowboardu. Po dopoledním tréninku nás čekal oběd a krátký odpočinek, než jsme se znovu vydali na svah. Postupně jsme se zlepšovali a užívali si skvělou atmosféru hor.

Kurz byl nejen o sportu, ale i o zábavě a společně stráveném čase s kamarády. Bylo to super a moc jsem si to užila. Viktorie Christmannová

Lyžařský kurz 2025

Na svahu je zima, sníh se třpytí,

nebe je modré, sněhuláci jsou bílí.

Na svah my míříme,

na lyžování se těšíme.

Učení začíná, ač to není snadné,

každý lyžuje, jak jen to zvládne.

První krok je těžký, ale to nevadí,

každý pád je cesta k dokonalému lyžování.

Večer jsme s kamarády chtěli pít kolu až do rána,

ale paní učitelka řekla,

že večerka je v deset, ať se dobře vyspíme do dalšího rána.

Lucie Gatnerová

Lyžařský kurz

Na tuto událost jsme se dlouho těšili, a když konečně přišel den odjezdu, nemohli jsme se dočkat. Autobus nás zavezl na Červenohorské sedlo, kde na naši třídu čekala trocha čerstvého vzduchu.

Po příjezdu jsme se ubytovali v horské chatě. Pokoje byly malé, ale útulné a my jsme si rychle zvykli na společné bydlení. Místo obědu se poprvé vyráželo na sjezdovku. Instruktoři nás rozdělili do skupin podle naších schopností. Ti, kteří na lyžích nebo snowbordu stáli poprvé, se učili základní dovednosti, zatímco pokročilí už jezdili podle sebe. Každý den začínal brzkým vstáváním na dobrou snídani a rozcvičku.

Dopoledne jsme trénovali správnou techniku snowbordování, od padání přes obloučky až po první sjíždění svahu. Na oběd jsme se vraceli na chatu, kde si všichni ohřáli své zmrzlé prsty a načerpali trochu sil na odpolední program. Odpoledne se každý snažil dopilovat co jsme se naučili, nebo se naučit něco nového. Po jedné z večeří jsme měli nudnou, ale přesto důležitou přednášku v bezpečností na horách. Ta spočívala v opatrnosti a první pomoci na sjezdovce.

Ke konci týdne jsme si užívali svah naplno. Dokonce i ti, kteří na začátku kurzu sotva zvládli stát na lyžích, se na kopci pohybovali s jistotou. Adam Jurčák

Lyžařský kurz tercie A 2025

Jednoho lednového rána jsme se skoro všichni sešli kolem půl deváté u školy. A proč? Chystali jsme se vyrazit na lyžák.

Jakmile byly všechny věci do autobusu uloženy, vydali jsme se směr Červenohorské sedlo. Po nějaké době jsme tam dojeli a zábava mohla začít. Odnesli jsme si věci do lyžárny a šlo se na svah. Lyžovali jsme asi do čtyř hodin odpoledne, po tomto slušném výkonu jsme si zasloužili vydatnou večeři.

Po večeři nám byl sdělen plán na zítřejší den a odebrali jsme se na pokoje. Náš první večer na hotelu byl fajn, bavili jsme se s kamarády a hráli hry. Další ráno nás čekala snídaně v podobě švédského stolu. Až jsme se najedli, tak jsme opět šli na svah.

V čas oběda jsme se na něho i ze svahu vypravili. Po obědě jsme měli chvíli čas na odpočinek, ale lyže nás opět volaly zpět. No a takto se to opakovalo celý týden.

Výjimka byla ve středu, kdy jsme někteří šli po večeři do bazénu. V pátek ráno jsme se sbalili a uklidili pokoje a znovu se přesunuli na sjezdovku.

Po dopoledním lyžování jsme nastoupili do autobusu a dali sedlu sbohem. Dojeli jsme zpět ke škole, sice trochu v menším počtu, než jsme odjížděli, ale to nevadí. Z mého pohledu to byl nejlepší lyžařský kurz, co jsem zatím zažila. Terezie Kaplová

Lyžařský kurz

Lyžařský kurz začal v pondělí 5. ledna tím, že jsme nastoupily do autobusu před gymnáziem a naložili do něj lyže, snowboardy, boty na lyže i snowboard a naše zavazadla a vyjeli jsme.

Jakmile jsme přijely na Červenohorské Sedlo, tak jsme vzali naše věci z autobusu a hned se převlékli z normálního oblečení do lyžařského a šli jsme na svah. Na svahu byla celý týden mlha, jen v pátek se rozjasnilo. Jídllo bylo dobré a chutné. Ve středu jsme dostali možnost jít do plaveckého bazénu, který byl zarezervován jen pro nás, tuto možnost jsem však nevyužil, protože jsem byl velmi vyčerpána nechtěl jsem se vyčerpat ještě více plaváním. V pátek jsme ještě ráno šli na svah, ale hned po obědě jsme si sbalili věci a jeli zpět domů.

Lyžařský kurz jsem si moc užil, protože jsem mohl strávit čas se svými kamarády a zároveň vylepšit své lyžařské schopnosti. Vojtěch Klotz

Lyžařský kurz

Na Červenohorském sedle se mi zlepšilo lyžování. Nejlepší zážitky byly na lanovce a při rychlém sjíždění sjezdovky, kde mi pomalu odumíraly nohy v lyžácích.

Hotel byl paráda. Na snídani donuty a na večeři krokety. Několikrát jsem šla na pokoje svých kamarádů. Jediná nevýhoda hotelu byla, že šlo slyšet přes několik pokojů, když někdo mluvil, nebo klepal na dveře. No, z těch tenkých zdí se mi tvořily menší halucinace, že mi někdo klepe na pokoj, i když to bylo jen klepání o několik pokojů dál.

Bohužel, nebylo vše do růžova. Jeden večer se pár spolužáků nacpalo před můj pokoj s důvodem vyprovokováním. Bušili mi několik minut na dveře, i když jsem dala najevo, že se s nimi nechci bavit. Lezli mi dost na nervy.

Shrnula bych to tak, že jsem se lépe cítila na lyžích než na pokoji, ale jinak mám dostatek hezkých zážitků. Veronika Kutáčková

Lyžařský kurz

Na kurz jsme odjeli autobusem v 9 hodin ráno a přijeli jsme kolem desáté hodiny. Vzali jsme si svoje věci a donesli jsme je do lyžárny. Tam jsme si pak nasadili lyžáky a vyrazili jsme ke ski baru.

Začátečníci začali lyžovat trochu později než pokročilí. Úplným začátečníkem jsem byla já a Janka. Paní učitelka Formánková nás měla na starost. Vysvětlila nám, jak si nasadit lyže a co máme nejdřív udělat. Jakmile jsme to pochopili, tak nám paní učitelka ukázala otočku. Točili jsme se dokola na místě, dokud nám to nešlo. Pak přišel na řadu pluh. Pomalu jsme sjížděli z kopečka a snažili se brzdit, ale moc nám to nešlo. Tento cvik jsme opakovali další dva dny, měli jsme s tím velký problém.

Třetího dne mi nebylo dobře a paní učitelka mě nechala ležet na pokoji celý den. Dobře jsem se vyspala, abych se uzdravila co nejdřív. Janka už totiž dokázala brzdit a dělat zatáčky. K večeru jsem už byla zcela v pořádku a už jsem zase mohla další den trénovat. Před tím dnem se mi zdál sen o tom, jak lyžuji a když jsem tak snila, cítila jsem všechen pohyb, který jsem udělala. Hned jak jsme další den začali lyžovat, tak jsem všechno zvládala a paní učitelka chválila nejen mě, ale i Janku. Po obědě nám paní učitelka koupila ski pass a mohli jsme bez problému jezdit na kotvě a lanovce.

Posledního dne jsme sjeli různé sjezdovky. Ujeli jsme toho mnoho a moc jsme se bavili. Dokonce jsme i chvíli jeli s pokročilými lyžaři, které měla na starost paní Honsová. Já jsem pak později jela i na modré sjezdovce s Viki Ž. Lyžovali jsme jen do oběda. Když jsme dojedli, čekali jsme na bus, který přijel v 13 hodin. Pan řidič a paní Honsová naskládali věci do kufru a jeli jsme zpátky ke škole. Všichni jsme se rozloučili a odešli jsme domů.

Já jsem si lyžák velice moc užila a vůbec by mi nevadilo si to zopakovat. Nejlepší to bylo večer, když jsme mohli hrát hry s kamarády a povídat si o svém dni. Také bylo velmi milé od paní Knoppové nás navštívit. Myslím si, že jsme byli všichni mile překvapeni. Anh Thu Le

Ohlasy lyžařského kurzu

Na kurzu se mi to líbilo tak napůl. První dny, kdy jsem ještě neuměla lyžovat, byly poměrně náročné a vyčerpávající. Moc mě nebavily, pořád jsem padala a bála jsem se, že budu na sjezdovce zavazet ostatním lyžařům. Ale když mi to začalo jít, tak to začala být pořádná zábava. Naučila jsem se jezdit na vleku, a jeli jsme dokonce i na lanovce.

Sice jsem neměla možnost zkusit odvážnější triky jako pokročilejší lyžaři, ale i tak si myslím, že mi to na začátečníka dost šlo. O přestávkách jsme chodili do ski baru, měli tam dobré, ale drahé nápoje a zákusky. Kdykoliv jsem chtěla něco z menu, tak to většinou neměli, což bylo docela divné. Také se mi líbilo občerstvení, kde i když jsem dost vybíravá, jsem si vždy našla něco, co mi chutnalo. Nejlepší byla podle mého názoru snídaně, kde měli udělaná vajíčka na různé způsoby.

Nejlepší na lyžařském kurzu byla společnost kamarádů, se kterými jsem zažila množství legrace a zábavy. Jsem ráda, že jsem nezůstala doma a dala lyžování šanci. Jana Leifertová

Lyžařský kurz

Náš lyžařský kurz na Červenohorském sedle byl výborný. Všichni jsme si to maximálně užili a trochu jsme se i sblížili.

Areál byl rozdělen na čtyři sjezdovky, každá měla jinou obtížnost. Nejlehčí byla žlutá, o malinko prudší zase modrá, potom byla červená a černá. Na černou nikdo nešel, protože je nejobtížnější. My jsme jezdili modrou a někdy žlutou, poslední den někteří sjeli i červenou. Učitelé byli skvělí instruktoři, všem nám pomáhali. A ty, kteří na snowboardu nebo na lyžích stáli poprvé, to naučili.

Po lyžování a snowbordování jsme měli různé aktivity, například večerní hry nebo přednášky o bezpečnosti na sjezdovce. Jídlo bylo velmi dobré. Švédské stoly mi nejvíce vyhovovaly, protože jsme si tam mohli vybrat to, na co jsme měli chuť. Ubytování taky bylo skvělé, hlavně když jsme chodili na jiné pokoje a povídali si, ale v herně to bylo nejlepší.

Byl to nezapomenutelný týden plný zábavy a skvělých momentů. Ráda bych se tam vrátila zpátky! Marie Malinková

Lyžařský kurz

Vítáme tu všechny žáky,

obujte si děcka lyžáky!

Na hory na týden jsme přijeli,

abychom si kopce sjeli.

Lyžaři a snowboarďáci rozcvičku si dělají

a mezitím učitelé špehují je potají.

Na chatě veselo vždy bylo,

v zábavě nic nebránilo.

Zima, mráz a celé dny v chládku,

učitelé nám večer přečtou pohádku.

Na pokoje po večerce nikomu se nechtělo,

přemlouvání ale fakt ničemu neprospělo.

Každé ráno po snídani utíkáme na svah,

sjíždíme co nejrychleji, nikdo z toho nemá strach.

Do Skibaru za týden jsme to nestihli ani jednou,

mrznou nám ruce tak, až z toho dokonce blednou.

Cestičky, lesíky a každý skokánek,

projeli jsme rychle jako vánek.

Na lanovku potom hned,

držíme se plánku,

těšíme se na chatu,

alespoň na trochu spánku.

Pády i smích teď necháme v horách,

zážitky v srdci však zůstanou napořád.

V prváku tu pojedem zas, snad to rychle uteče

a po tu dobu ve škole jedniček jen poteče!

Eliška Kubíčková, Simona Labajová

Lyžařský kurz

Ráno musím brzo vstát

Budík zase bude řvát

Dlouho ale nepoležím

Protože na snídani hned poběžím

Pak půjdeme lyžovat

Sněhem se jen radovat

Na oběd se těšíme

Hlad už sotva držíme

Po obědě zas na lyže

Jezdíme už bez obtíže

Potom jdeme na večeři

Kde únava udeří

Následně jdeme do postele

Kde jistě rychle usneme

David Matějíček

Lyžařský kurz

Večer před lyžákem jsem spěchal, abych se stihl nachystat na další týden, ale všechno jsem zvládnul. Následný den ráno jsem se s těžkými táhl k autobusu a ihned poté jsme vyrazili na Červenohorské sedlo. Ani jsme se neubytovali a už jsme byli na svahu. Já a moje skupinka jsme za lektorku na celý lyžák dostali paní Honsovou. Po lyžování jsme si zašli dát večeři. Následně ostatní dny probíhaly tak, že jsme lyžovali dopoledne i odpoledne.

Na lyžáku jsem si užil každý den, kdy se lyžovalo. Užil jsem si každý den, kdy jsem se s přáteli bavil na pokojích. Užil jsem si každý den, kdy jsem s kamarády hrál stolní tenis. Užil jsem si i ten jediný den kdy jsme byli v bazénu.

Lyžák byl neskutečný a nesmírně jsem si ho užil. Tobias Pastucha

Lyžařský kurz

Lyžák byl moc fajn. Měli jsme ho na Červenohorském sedle, za což jsem hodně ráda. Byla jsem na pokoji s kamarádkou Májou, a to byl jeden z důvodů, proč jsem si lyžák tak užila.

Každé ráno jsme vstávali, brzo ale měli jsme úžasné snídaně. Po snídani jsme šli rovnou na svah, kde jsme několik hodin jezdili. Bavilo mě to. Poté, co všichni dojezdili, vyblbli jsme se na hotelu s kamarádkami. To mě bavilo snad nejvíc, ale i sjíždění svahu jsem si moc užila.

Těším se, až opět pojedeme na další lyžák, snad to bude ještě stokrát lepší. Moc mi to tam chybí a rozhodně si tam někdy chci zajet s kamarádkami mimo školu. Elen Paszková

Lyžařský kurz

Každé ráno jsme se vzbudili, nasnídali se a šli na svah. Dělili jsme se na lyžaře a snowboardisty.

Já jsem patřila mezi lyžaře společně se svými kamarádkami. Vždy jsem po lyžování byla velmi unavená. Po dlouhém dni jsme se přesunuli zpátky do ubytovny, povečeřeli jsme a chystali se na spaní. Tohle byly moje nejoblíbenější momenty z celého kurzu, když jsem mohla strávit se svými spolužáky volný čas. Většinou k nám na pokoj přišly naše kamarádky a bavily jsme se spolu až do té doby, dokud nenastala večerka.

Osobně jsem si celý lyžařský kurz velmi užila a chtěla bych ještě někdy něco takového zažít na střední škole. Helena Paszková

Lyžařský kurz

Lyžařský kurz byl nezapomenutelný.

Přes den jsme si s kamarády užívali dny plné snowboardingu, lyží, zábavy a skvělých zážitků. Ráda jsem taky jezdila v hlubokém sněhu nebo na skokáncích společně s Teou. Každý sjezd byl výzvou, zkoušeli jsme nové triky, zlepšovali jsme se, užívali si sjezdovek a vzájemně jsme se podporovali. Když jsme přišli po náročném odpoledni na hotel, tak na nás vždy čekalo dobré jídlo. Na večeři a na snídani jsme měli švédský stůl a na oběd polévku a druhé. Po jídle jsme šli na pokoj a odpočívali jsme nebo se šli oblékat na lyže nebo na snowboard.

Odjížděli jsme unavení, ale s krásnými vzpomínkami na nejlepší lyžák. Magdalena Plevačová

Ohlasy lyžařského kurzu

Lyžařský kurz na Červenohorském sedle jsem si velice užil.

Místo je obklopeno přírodou a vzduch, jenž se zde nachází, je úžasně čerstvý. Sjezdovky byly výborné kvality a poskytly nám skvělé možnosti pro lyžování. Výhledy byly skvělé, taktéž i společnost. S pár spolužáky jsem se díky tomuto kurzu více sblížil.

Tento kurz mě velice naplnil, určitě by mi nevadilo jet na něj znovu. Vít Štindl

Lyžařský kurz

Na lyžák jsem vyrazil,

snowboard s sebou naložil.

Lyžování – pro trapáky,

snowboardění – pro siláky.

Snowboarďák jsem vášnivý,

tak to zkuste taky vy!

První dny jsou zkrátka peklo –

potu ze mě hodně teklo.

Však pak se to nějak vyvrbí,

ale možná to i zabolí.

Když jsem jel jak vítr v dál,

cítil jsem se jako král.

Prkno jelo, já měl styl,

každý skok mě víc pobavil.

Smích a sníh, jak parťáci,

den byl plný senzací.

Noci byly báječné,

neobyčejné a výjimečné.

Cola a chipsy, to je hit,

bez nich nelze na lyžáku být.

Lyžák, prkno, hory bílé,

v srdci zůstanou mi tyhle chvíle.

Patrik Peca

Lyžařský kurz

Na začátku ledna jsme vyrazili na dlouho očekávaný lyžařský kurz na Červenohorském sedle. Už od prvních okamžiků bylo jasné, že nás čeká spoustu zábavy a samozřejmě i trocha té dřiny. Byli jsme rozdělení na lyžaře, snowboardisty a lyžaře začátečníky.

Během dne jsme se pohybovali po různých sjezdovkách, ať už na lanovce, kotvě nebo pomě. Každá jízda byla něčím jiná, ale všechny byly skvělé. Zpočátku to některým z nás moc nešlo, ale postupem času se všichni zlepšovali. Co se týče ubytování, pokoje byly moc pěkné a útulné. Na pokoji jsme byli po dvou, takže jsme měli poměrně klid. Večer jsme na pokojích odpočívali a povídali si o našich zážitcích. Jídlo bylo moc dobré a chutné, ale celkem malý výběr. Pamatuji si, že jsem na snídani měla několikrát jablko se sýrem, což už si nejspíš nikdy v životě nedám.

Celkově jsme na Červenohorském sedle strávili pět dní. Počasí nám ne vždy přálo, ale pokaždé jsme to zvládli. Krásně upravené sjezdovky a zase naopak ty neupravené v lese nám hned zlepšily náladu. Celý kurz proběhl v pohodové atmosféře, plné smíchu a vzájemného povzbuzování. Když jsme se poslední pátý den vraceli domů, cítila jsem se šťastná, ale zároveň pořádně unavená. Druhý den po příjezdu jsem skoro celý den prospala, abych dohnala ztracenou energii.

I přes to bych si celý lyžařský kurz zopakovala znovu. Tento zážitek mi dlouho zůstane v paměti. Aneta Uhrová

Lyžařský kurz

V pondělí ráno jsme se celá třída sešli u autobusu, naložili jsme si do něj věci a následně jsme odjeli na Červenohorské sedlo. Když jsme přijeli na místo, už jsme byli oblečeni do lyžařského oblečení, abychom si mohli jenom zanést věci na pokoj a rovnou jít na svah. Takže jsme si odnesli věci na předem rozdělené pokoje, které byly po dvou, vzali jsme si lyže a snowboardy a šli jsme na sjezdovku.

Já jsem šla na snowboard, a tak jsem za učitele dostala pana Vodáka, který nás po zbytek kurzu učil jezdit na snowboardu. Dopoledne jsme tedy byli na svahu, potom jsme šli na oběd a ve dvě hodiny zase zpět na sjezdovku až do čtyř hodin. Po odpoledním lyžování a snowboardování jsme byli všichni dost unavení, a tak jsme si jenom vybalili věci do skříní a lehli jsme si do postele. V sedm hodin jsme potom šli na večeři a následně v deset jsme šli spát.

Další den jsme se probudili a náš program nebyl složitý. Ráno jsme šli na snídani, poté na svah, následně na oběd a po poobědovém klidu opět na sjezdovku, pak jsme se vrátili, odpočinuli jsme si, snědli jsme večeři a šli spát. Tenhle program se neměnil a byl celý týden stejný.

Kromě středy, když jsme po večeři mohli jít do bazénu.

Ve čtvrtek to bylo opět stejné a v pátek jsme se sbalili a autobusem jsme odjeli ke škole, kde už na nás čekali rodiče. Lyžařský kurz jsem si moc užila. Těším se do dalšího ročníku na další.

Veronika Vašíčková

Lyžák

Jednoho krásného lednového rána

na okně seděla si vrána.

Na gymplu bylo tak nějak tiše,

nebylo slyšet jediné myše.

Co to bylo? Co to je?

Ach tak, chybí tercie!

Odjela si na lyžáček,

z toho okna odletěl ten ptáček.

A kam že jsme to jeli?

Dám vám radu:

jsou tam svahy, rostou tam jedle.

Myslíte Šerák?

Tak to jste vedle!

Na Sedlo jsme odjeli,

zábavu si užili.

Dopoledne na kopečky,

všichni tu padáme jako ty švestky.

Potom skvělý obídek,

Terezka usíná jak malý medvídek.

To však ještě dne konec není,

bolí nás nohy, všechno se mění.

Už se tolik po kopci neválíme,

jsme dokonalí, profesionálně jezdíme.

Mám také info velice důležité,

Prosím vás tedy o ticho náležité.

Jedná se o velmi dramatickou chvilku.

Já, Terka a Kuty jedli jsme milku.

Večer jsme hráli Člověče nezlob se,

ráno hned vstávání

a zase na kopce.

Tímto končí povídaní moje,

bohužel už jsme zpět ve škole.

Viktorie Žáková

Lyžařský kurz

Lyžařský kurz jsem si moc užil, protože jsem se naučil lépe lyžovat a jezdit na lanovce. Sblížil jsem se svými kamarády a spolužáky, se kterými jsem prožil krásné a nezapomenutelné chvíle.

První den byl pro mne velmi únavný, protože jsem nosil svou těžkou lyžařskou výbavu, kterou jsem uložil do lyžárny na další den. Na pokoji jsem byl s Adamem. Druhý den byl o něco pohodovější. Hned ráno jsme šli na svah, lyžovat jsem už uměl dobře, tak jsem byl ve skupině vedené paní učitelkou Honsovou.

Po lyžování jsme šli na oběd, který byl vynikající stejně jako ostatní jídla v hotelu. Odpoledne jsme šli zase lyžovat a pak na večeři, večer jsme měli volný čas, který jsme mohli využít, jak jsme chtěli. Třetí a čtvrtý den byly skoro stejné, lišily se většinou jen cvičeními, která jsme dělali na lyžích, a trávením volného času. Pátý den jsme si sbalili věci a odjeli jsme ke škole, kde na nás čekali rodiče a odvezli nás domů.

Na tento lyžařský kurz budu rád vzpomínat. Karel Židek

Lyžařský kurz

Lyžařský kurz jsem si moc užil. Odnesu si z něho moc krásných vzpomínek. První den kurzu jsem chyběl, protože jsem byl nemocný. Byli jsme ubytovaní v nádherném hotelu Červenohorské sedlo. Na pokoji jsem pobýval s Tobim a Davidem. V hotelu vařili celkem dobře.

Na sjezdovce jsem jezdil na snowboardu. Snowboardovat jsem začal před třemi lety, takže jsem si užíval nádherně zasněženou sjezdovku. Tyto čtyři dny intenzivního ježdění mi pomohly zlepšit můj styl jízdy. Ale zlepšení nebylo vidět jen na mně, ale například na Adamovi nebo Leontýně.

Počasí nebylo ani špatné, ani nějak potěšující. Někdy bylo zataženo a trochu mrholilo. Poslední den se ale všechna mlha slehla a byly krásně vidět hory. Kdybych mohl, tak bych na kurz jel znovu.

 

Andrej Sedláček

Úterý 18. února 2025

Pět měsíců oprav, obnovy a vděčnosti

V září 2024 zasáhla naši školu a její okolí ničivá povodeň, která způsobila rozsáhlé škody. Na začátku byl jen zmar, nánosy bláta a nekonečné hodiny úklidu a práce, na kterých se podíleli zaměstnanci školy, žáci, studenti, jejich rodiče a mnoho dobrovolníků.

Pak nastaly dlouhé týdny bourání, oprav a obnovy poškozeného majetku, nákupů nového vybavení a nekonečné hodiny úklidu školy, která se na dlouhé týdny stala staveništěm. Po pěti měsících ale vše vypadá jinak a současný stav v nás všech vzbuzuje naději, že brzy nebude poznat, co se tady v září 2024 odehrálo.

Zde je přehled toho, co se již podařilo, a ve fotogalerii jsou také koláže fotografií, které mapují stav na začátku, po několika týdnech a nyní:

• osekání omítek a odstranění obkladů stěn zasažených povodní do výšky cca 1,5 m ve všech přízemních prostorách všech budov Gymnázia Jeseník;
• nové omítky a malba;
• oprava podlah poničených povodní všude tam, kde nebyla dlažba;
• výměna všech poškozených vstupních dveří;
• výměna všech poškozených vnitřních dveří a některých zárubní;
• celková oprava laboratoře chemie, fyziky a biologie na NG;
• oprava podlahy a stěn posilovny;
• oprava podlahy a stěn tělocvičny na NG;
• celková rekonstrukce boulderingové stěny;
• oprava kompletního oplocení školy;
• nové kryty radiátorů a ventilů;
• nákup učebních pomůcek do tělesné výchovy, fyziky, biologie a chemie;
• nákup nábytku a vybavení do šaten a kabinetů tělesné výchovy a sportovní přípravy;
• nákup nových šatních skříněk na NG;
• nákup zahradní a úklidové techniky a vybavení dílny;
• oprava a revize plynových kotelen, rozvodů elektřiny a internetu.

I přes veškeré úsilí je před námi ještě mnoho výzev. Již brzy budou zahájeny práce na opravě podlahy a stěn velké tělocvičny. Pokračují dokončovací práce na vnitřních dveřích a interiérech. Bude nutné znovu nastěhovat školní knihovnu. Bude potřeba douklízet okolí školy, udělat terénní úpravy a opravit venkovní učebnu. O prázdninách pak také bude nutná oprava učebny a laboratoří chemie a učebny informatiky, které se zprvu zdály v pořádku, ale i tam voda napáchala velké škody.

Kromě materiálních škod, které úspěšně likvidujeme, nám také jde o psychickou pohodu našich žáků, studentů a zaměstnanců, a tak navzdory všem problémům realizujeme všechny plánované akce, exkurze a projekty tak, aby se náš školní život co nejdříve vrátil do normálu.

Na závěr bych chtěla vyjádřit obrovské poděkování všem, kteří se podíleli a stále podílejí na obnově naší školy. Kromě našeho zřizovatele – Olomouckého kraje – děkuji všem zaměstnancům školy, žákům, studentům a dobrovolníkům, kteří přiložili ruku k dílu, a všem dárcům, již přispěli finančně. Jejich podpora byla a je neocenitelná a i díky nim naše škola nepřestala být místem vzdělávání a radosti pro nás všechny.

Mgr. Šárka Hynková

Pátek 14. února 2025