Smrdí, smrdí, smrdí....

...nejčastější slovo, které volali deváťáci na exkurzi na Skládce komunálního odpadu a Čistírně odpadních vod v České Vsi. Byl to další projektový den se zaměřením na ekologii. 

Na skládce jsme začali tím, že nás zvážili na váze pro nákladní auta. Bylo to 1600kg živé váhy (28 studentů). Skládka má 2 části, a to kompostárnu a úložiště odpadu. Prošli jsme obojí. Samozřejmě jsme se bavili i o povodňovém odpadu. 

Poté jsme šli pěšky na ČOV, kde nám vysvětlili proces čištění vody z kanalizace pomocí filtrů a mikroorganismů. 

Teď už žáci ví, kde končí voda z našich záchodů a obsah našich popelnic, jak se nakládá s bioodpadem, jak vzniká kompost, jak užitečné jsou bakterie pro koloběh látek. 

Vyšlo nám krásné počasí, zvládli jsme 12 km chůze a ještě stihli oběd ve škole. 

Silvie Karásková

Vzpomínka na sportovně turistický kurz

Třetí B do Štítů a septima A do Rudy nad Moravou! Přesto společně!

Původně se nás, žáků 3B, vodácký kurz neměl týkat, ale...?! Zašli jsme za vedením školy, že chceme jet, a to nám vyhovělo. Ovšem v Rudě nad Moravou už nebyl volný termín. Nabízely se tedy dvě možnosti: Slezská Harta nebo Pastviny. Osud tomu chtěl, abychom nakonec jeli do Štítů, konkrétně do Acrobat Parku olympijského vítěze v akrobatickém lyžování Aleše Valenty. A byla to výborná volba!

Přišla neděle 8. září 13 hodin. Sraz u školy, nakládání věcí do dodávky a odjezd na kolech do Štítů přes Rudu nad Moravou společně se septimou. Náš přejezd na kolech docela dobře vystihuje (lehce upraveno) rčení: „Člověk míní, tělo mění.“ Do Štítů je to cca 54 km, po cyklostezkách lehce přes 65, takže oproti předpokladům se naše cesta o dost protáhla. Ale zvládli jsme to. Ubytovali jsme se, povečeřeli a kurz jsme oficiálně s našimi vedoucími zahájili. Hlavní náplní kurzu byla cykloturistika, turistika, sportovní hry a na jeden den vodácký výcvik. Kdybychom jeli o týden dříve, tak by to bylo vzhledem k počasí WOW. Ale my vyráželi v neděli 8. září a všichni víme, co se dělo další dny.

Pondělí – celodenní déšť. V úterý dopoledne se počasí na chvíli umoudřilo a my jsme se mohli vydat na pěknou cyklo vyjížďku na nadhlednu do Zborova. Bylo příjemné, že nás osobně vyprovázel sám Aleš Valenta. Po obědě jsme už vyráželi na cyklo výlet do Šumperku, ale opět nastal déšť. Středa se povedla. Podle předpovědi bylo dopředu jasné, že to bude nejlepší den. Hned po snídani jsme vyrazili na kolech do Rudy nad Moravou, kde na nás už čekal vodácký instruktor Jarda, který nás během celého dne zasvětil do tajů vodáckého sportu. Dopoledne nácvik, odpoledne sjíždění dravé Moravy (bylo ještě málo vody). Po podvečerním návratu do Štítů a dobré večeři se nám parádně usínalo. Čtvrtek opět tradice – celodenní déšť. Naši vedoucí zareagovali a na dopoledne připravili video prezentaci údržby kola, zásady jízdy na kole, řazení atd. Odpoledne jsme aspoň na chvíli dali plážový volejbal a pak byla možnost zajít protáhnout tělo do fitka.

Závěrečný den (pátek) měl být jednoduchý. Posnídáme, sbalíme se, baťohy naházíme do dodávky, sedneme na kola a frčíme přes Rudu nad Moravou do Yesu. A zase to bylo jinak. Vlastně ne! Vše až na kola bylo stejné! Opět déšť, a navíc i šílená zima. Takže jsme ve Štítech sedli na bus a jeli do Zábřehu na Moravě. Tam jsme přesedli na vlak a konečně vyrazili směr Jeseník.

Závěrečné resumé?! Počasí si s námi sice pohrálo, ale nám se to i tak líbilo.

studentky a studenti 3B, Gymnázium Jeseník

Zase jsme oslavovali....

....tentokrát stromy. 

V pátek jsme si s těmi nejmenšími u nás, primánky, připomněli nedělní světový Den stromů. Nejdříve museli plnit úkoly na stanovištích, které se týkaly stromů, např. poznávačka listí, šišek, přiřazování vlajek států k jejich národním stromům. Připravili jsme něco i pro všechny studenty gymnázia, a to malou aktivitu s Keltským kalendářem. Každý si našel svůj strom podle data narození. Nakonec jsme šli ven a na pozemku školy jsme zasadili dva stromy, ibišek a smrček. Se vším pomáhali studenti 3.ročníku semináře z biologie. 

Silvie Karásková 

Larsmo nebo Luoto?

Finsko již několikrát ve statistikách vyšlo jako nejšťastnější země na světě. A světe, div se, Larsmo je nejšťastnější město k životu ve Finsku. Z toho vyplývá, že je zároveň i nešťastnější město k životu na světě. A mnohé tomu napovídá. Nulová nezaměstnanost, vysoký životní standard a úžasné školství. Vybavení zdejší školy bylo nad naše očekávání. V učebnách jen 16–20 žáků, obědy zdarma, školní autobus zdarma, knihovna, učebna domácích prací, dílna, kuchyňka. A ta sportoviště kolem školy! Tělocvična, gymnastický sál, hokejový stadion, běžecké tratě s vlastním zasněžováním a osvětlením, biatlonová aréna, atletický stadion, diskgolfové hřiště, hřiště na americký fotbal, fotbalový stadion, bikrosová dráha a množství dalšího vybavení.

A co na to říkají naši žáci?

„V posledním týdnu září se vydala skupinka studentů z kvarty a kvinty na Erasmus+ do Finska, konkrétně do města Larsmo. Zde jsme strávili týden s novými přáteli ve škole nebo ve svých rodinách. Podívali jsme se do nedalekého městečka Jakobstadu, navštívili pláž Febuda, zažili školní běh a poslední den vše zakončili pizzou. Děkujeme všem studentům a učitelům ve Finsku a doufáme, že se s nimi co nejdříve uvidíme!“

Jitka Formánková, Nikola Žurková